Obsah stránky

Skřípák 2024

Tolar si odskočil na jižní Moravu vyhrát Skřípák

(Ivančice, Stříbský mlýn). Čtyřiačtyřicátý ročník turnaje trojic, hraný jako 35. ročník memoriálu Standy Štěpánka, si vybral slunečnou sobotu a nabídl hodně omlazené startovní pole. Jen účast mohla být větší a na to reagovali pořadatelé změnou hracího systému, když se hrálo klasické KO namísto tradiční trojčlenné finálové skupiny. Před začátkem uctili všichni účastníci minutou ticha zesnulého prvního ředitele mnoha úvodních ročníků, ANTONÍNA URBÁNKA.

Dvě skupiny po šesti týmech, v kterých si to trojice rozdaly každý s každým, nabídly naopak překvapivě početnému publiku napínavé souboje s vysokou přidanou hodnotou ve formě nejen slavných jmen ale i kvalitního mládí. Jména jako M. Svoboda, Tolar, Kolouch, Bubniak, oba Guldové, Jahoda, Boleloucký, T. Svoboda, Dlabka, Sluka nebo V. Kalous slibovala skvělou nohejbalovou podívanou a to také do puntíku splnila.

Ze skupiny A nakonec postoupili „Snad ho ti dva utáhnou“, „Italský špagety“, „ADHD“ a „330kg“, ze skupiny B „Praha-Brno“, „Ještěrum“, „Znojmo“ a „Bez tlaku.

Ve čtvrtfinále si „Snad ho ti dva utáhnou“ poradili s týmem „Bez tlaku“ (P. Gulda, T. Gulda, Bubniak), „Ještěrum (J. Štěpánek, Konupka, Sakánek) trápili do těsné koncovky třetího setu „ADHD“, „Italské špagety“ vyřadily „Znojmo“ (Mucha, Dvořák, Kuřitka) a „330kg“ znovu ve třech setech přetlačili překvapivě trojici „Praha-Brno“ (V. Kalous, M. Svoboda, Kolouch).

V prvním semifinále dokázala trojice „Snad ho ti dva utáhnou“ větší sehranost a postoupila přes „ADHD“, jehož hráči nestačili eliminovat pestře hrajícího Tolara, přestože se zápas od zápasu také zlepšovali. V tom druhém „330kg“ statečně odolávalo „Italským špagetám“, kde hrál na síti prim vytáhlý T. Svoboda. Tým „ADHD“ si nakonec vybojoval pomyslný stupínek vítězů, když se rozehráli Boleloucký s Florianem.

Finále poskytlo napínavý zápas s pestrými údery na síti, které oba dominantní smečaři občas také úspěšně skákali. U poražených „Italských špaget“ makal na síti T. Svoboda, spolehlivými zákroky v poli se blýskl Sluka, ale také spolehlivý Žalkovský. Vítěze táhl skvělý Tolar, který prakticky nekazil a jeho útoky byly pro soupeře po celý turnaj velkým problémem. Útok mu střídavě chystali výborný polař Dlabka a Jahoda, který se dobře zhostil i s blokařské role.

LUKÁŠ TOLAR začal svůj rozhovor v humorném duchu: „Slyšel jsem od jedné paní, že jsem nevlastní syn Honzy Vankeho, který to tu loni vyhrál a nemohl se letos zúčastnit a tak poslal hrát s loňskými spoluhráči mně,“ poznamenal s úsměvem, ale na to hned vážně pokračoval, „nejdříve to nijak moc nevypadalo a spíš jsme se zpočátku rozehrávali a hledali jsme, kdo bude nahrávat, kdo blokovat. Ve čtvrtfinále ale už jsme se rozehráli a stále se zlepšovali. Ve finále jsme byli myslím kompatibilnější, dobrý příjem, dobrá nahrávka a občas soupeř přišel s nějakou chybičkou.V týmu finálového soupeře se mi líbil Sluka a v celém průběhu turnaje Petr Gulda. Poražený finálový soupeř TOMÁŠ SVOBODA nevypadal nijak zklamaně: „Trochu jsem se potýkal se zdravotním stavem, před týdnem jsem skoro nemohl chodit, ale Skřípák jsem si nechtěl nechat ujít. Soupeři ve finále byli očividně zdraví (úsměv) a hráli opravdu i na pohled pěkný nohejbal.“

Nejlepším hráčem turnaje byl hráči zvolen Lukáš Tolar.

Ředitel TOMÁŠ GULDA byl s akcí očividně spokojen: Já jsem rád, že vyšlo počasí, ikdyž nemuselo být až tak horko. Měl jsem obavy, že díky tomu, že je svátek a dovolené tu nebude moc lidí, ale dopadlo to dobře, lidi přišli, užili si to, viděli špičkový nohejbal a spolu s námi uctili památku Tondy Urbánka. Moc bych chtěl také poděkovat všem ředitelům turnaje, protože v přípravě turnaje odvedli obrovskou hromadu práce.“

Celkové pořadí turnaje:

1. Snad ho ti dva utáhnou (Tolar, Dlabka, Jahoda)

2. Italské špagety (T. Svoboda, Žalkovský, Sluka)

3. ADHD (Boleloucký, Florian, Zechmeister)

4. 330kg (Ertelt, Randýsek, Jonas)