Uplynuly již dva roky od sice organizačně skvělého, ale výsledkově neúspěšného MS 2022 v Praze. Naše mužská reprezentace tak do hlavního města Maďarska do Budapešti odjížděla s touhou opět získat nejvyšší umístění a navrátit naši zemi na pomyslný nohejbalový trůn. Naši soupeři byli však povzbuzeni úspěchy dosažených na pražském mistrovství a celek Slovenka navíc posílil český hráč Jan Chalupa, který letos přijal slovenské občanství.

Letošní šampionát konaný ve dnech 8. až 10. listopadu byl také poslední v roli reprezentačního trenéra pro Petra Guldu. Ten měl k sobě poprvé jako asistenta bývalého skvělého reprezentanta Jana Vankeho. Mezi devíti nominovanými hráči bylo hned šest nováčků. Do singla byl poprvé nominován loňský juniorský mistr světa teprve 19-ti letý Lukáš Tolar z Karlových Varů. Pro dvojice zvolil trenér čakovické hráče Zdeňka Kalouse, Jakuba Chadima a Milana Kučeru. Také oni byli na šampionátu nováčci. Ve trojicích vsadili trenéři na modřické Lukáše Rosenberka, Jakuba Pospíšil, Pavla Kopa a Jana Hanuse. Je doplňoval čelákovický Vojtěch Holas. Ten byl také společně s Hanusem na šampionátu vůbec poprvé.

Celá výprava včetně maséra Petra Lukáše odjela již ve čtvrtek odpoledne z Modřic dvěma dodávkami. Cesta do Budapešti proběhla bez komplikací, a tak jsme se již v podvečer ubytovali v pěkném hotelu Novotel, jehož hlavní výhodou bylo to, že od haly byl vzdálen jen asi 3 minuty chůze.

V pátek nás čekaly zápasy ve skupinách. Zde vše plynulo celkem poklidně až do okamžiku, kdy v poslední možné výměně třetího setu v zápase trojic Švýcarska proti Koreji přišel velmi nepříjemný moment. Smečující korejský hráč asi z dvou metrů napálil skákanou smečí do brady švýcarského hráče. Klasický boxerský vypínák. Švýcar bezvládně dopadl na zem a vůbec se nehýbal. Trvalo několik nekonečně dlouhých minut, než se na místo dostavila zdravotnice a pak dalších asi čtyřicet minut, než přijela sanitka. Tohle tedy organizátoři vůbec nezvládli. Naštěstí byl švýcarský hráč během noci propuštěn z nemocnice a vrátil se k výpravě i když do hry už dál pochopitelně nezasáhl. V dalších dnech už byla sanitka zaparkována trvale u haly.

Všechny naše skupiny jsme bez prohry dokázali vyhrát a před námi byla sobota. Ta bývá vždy nejúnavnějším dnem šampionátu. Hrají se čtvrtfinálové skupiny. Náš singlista začínal v 8,30 ráno a naše trojka pak poslední zápas dne až ve 20,30 h. Z obou čtvrtfinálových skupin postupovali vždy dva nejlepší do nedělních semifinálových bojů. Už v sobotu byly k vidění zajímavé boje. Zejména singl Lukáše Tolara proti Janu Chalupovi přinesl skvělou bitvu. Po výhře v prvním setu vedl náš hráč i v závěru setu druhého, který však slovenský singlista nakonec dokázal 10:12 vyhrát a získal poté i set třetí. Naše dvojice sice ztratila první set v zápase se Švýcary, ale po obratu a výhře 2:1 dokázala v dalším zápase porazit i Slovensko 2:0. Trojice byla suverénní a po třech výhrách bez ztráty setu šla stejně jako dvojice do semifinále z první pozice.

Byla před námi neděli. Z našeho týmu zahajoval singlista Tolar, kterému postup z druhého místa jeho čtvrtfinálové skupiny postavil do cesty v semifinále úřadujícího mistra světa z posledního šampionátu Ádáma Fodora. Ten se celé dva roky doma i u nás v týmu Čelákovic na obhajobu titulu tvrdě připravoval a neděle měla být vrcholem jeho kariéry. Náš singlista šel na kurt plný odhodlání a vybavený taktikou od našich trenérů. Ta byla jasná. Udržet údery soupeře co nejdál od sítě. V prvním setu byl soupeř úspěšnější a vyhrál ho 7:11. Od začátku druhého setu se však začal prosazovat náš hráč. Po výhře 11:5 se šlo do setu třetího, který v mezinárodním nohejbale začíná od stavu 0:0 a hraje se do dosažení 11. bodu. Skóre však musí být o dva body. Nicméně posledním možný skórem je stav 15:14. V třetím setu opět udával tón hry náš hráč. Po výhře 11:8 tak dokázal překvapivě, ale zcela zaslouženě porazit hlavního favorita a dojít do finále!

Ve dvojících hráli naši proti týmu Koreje. První set vyhráli 11:8, ale druhý set to byla velká bitva. Nakonec jsme dokázali po výhře 15:13 i ve dvojicích postoupit do finále.

Týmu trojic se do cesty postavil tým Iráku, který je každým rokem lepší a lepší. Naši hráči však neměli pro jejich finálové ambice žádné pochopení a po výhře 11:5 a 11:4 jsme měli i třetí tým ve finále.

V zápasech o třetí místa uspěli maďarský singlista, ve dvojicích opět tým Maďarska a ve trojicích se z historicky první medaile z mužského šampionátu radovali Iráčané. Jejich bezmezná radost, která na palubovce propukla dosahovala svojí bezprostředností a intenzitou radosti po první juniorské medaili loni u nás v Modřicích.

Jako první finále šel na řadu singl. Lukáš Tolar proti Janu Chalupovi ze Slovenska.

A s Lukášem obrovské množství našich skvělých fanoušků v hledišti. Ti využili blízkosti šampionátu a dorazili v počtu několika stovek z celé naší republiky. No a samozřejmě v hledišti byla i modřická skupina. Celý šampionát byli naši fanoušci naprosto úžasní. Všichni fandili velmi bouřlivě, ale slušně i korektně ve vztahu k našim soupeřům. Patří jim za to obrovský dík. Jediné, co našim fanouškům kazilo celý šampionát radost bylo organizačně nezvládnuté občerstvení. Místní gastro provoz si asi vůbec nedokázal představit co všechno dokáží naši fanoušci během hracích dnů zkonzumovat. A tak se z „tržeb roku“ radovaly i sousední obchůdky a večerky .

Náš hráč Lukáš Tolar šel do finále obrovsky povzbuzený vyřazením favorita Fodora v semifinále a do zápasu vstoupil koncentrovaně a skvěle. K vidění byl mimořádně kvalitní zápas a dle mnohých to byl vůbec nejlepší finálový singl v historii MS. První set náš hráč vyhrál 13:11. V setu druhém zvítězil Chalupa 7:11. Ve třetím setu však v sobě Tolar vydoloval všechny síly i svůj um. Celý set vedl a po výhře 11:6 mohl padnout na palubovku a během chvíle na něj naskákat celý náš tým. Máme historicky třetího mistra světa, a navíc ve věku pouhých 19-ti let! Jeho následně objetí s tátou a trenérem Petrem Tolarem, který byl v první řadě tribuny, pak oběma vehnalo slzy do očí. Následné ovace fanoušků v hale i děkovačka nového šampióna trvaly spoustu krásných minut.

Před námi byl souboj dvojic. V základu nastoupili Kalous a Kučera. Na druhé straně sítě Chalupa a Brutovský. Na lavičkách čekali náš Chadim a slovenský M. Hulín. Naší hře nevycházela mezihra a ani útočný servis nebyl tou obávanou zbraní jako doposud v průběhu šampionátu. První set těsně 9:11 ovládl náš soupeř. A protože vyhrál 8:11 i set druhý brala naše sestava, do které v průběhu hry zasáhl i střídající Chadim stříbrnou medaili.

O tom, která země bude na mistrovství tou nejlepší měla rozhodnout královská disciplína trojic. Do ní nastoupily sestavy Pospíšil, Rosenberk a Hanus a proti nim Chalupa, Rácik a Tabaka. Na lavičkách byli připraveni u nás Kop a Holas a na straně soupeře Galus a Loskot. Když v prvním setu vedl náš soupeř již 3:8 trenéři stáhli Pospíšila a na síť šel Kop. Ten dokázal průběh setu zvrátit. Za stavu 12:11 byl na příjmu servisu soupeř a trenér Gulda stáhl Kopa a na blok postavil opět Pospíšila. Záměr vyšel dokonale a náš blokař připsal potřebný bod znamenající dvoubodový rozdíl a po výhře 13:11 nám k titulu chyběl již jeden set. Pospíšil na hřišti zůstal. Hra byla i nadále extrémně kvalitní i vyrovnaná. Naši zadáci Hanus i Rosenberk předváděli skvělou obranu i přesnou nahrávku. Blokující i útočící Pospíšil pak dokázal měnit styl útoků a vše fyzicky zvládnout na jedničku. A za stavu 10:9 ukončil celé finále i mistrovství opět „zlatým blokem“.

Náš tým tak mohl znovu v euforii udělat na palubovce živou lidskou pyramidu a fanoušci již podruhé na tribunách „upadli do extáze“.

Ziskem dvou zlatých a jedné stříbrné medaile se tak Česká republika stala nejúspěšnější zemí a po dvou letech se tak opět vrátila na nohejbalový trůn. Pro trenéra Guldu, který po 12-ti letech končil svoji reprezentační trenérskou dráhu, se tak počet získaných zlatých medailí zakulatil na počtu deset.

Po závěrečných medailových ceremoniálech se oslavy přesunuly na hotel i do ulic Budapešti. A samozřejmě, že pokračovaly ještě cestou domů a následně až do úterý na naší „základně Sokec“.

Za další dva roky se mistrovství světa mužů vrátí opět do Prahy. Ale už v roce příštím budou Modřice ve dnech 21. až 23. listopadu hostit mistrovství světa v kategorii žen! A na to se jako organizátoři těšíme už teď.

Petr Jahoda